úterý 28. února 2012

Ruďoši v čele studentských protestů

Tak jsme si zaprotestovali. Podle pořadatelů policie odhadla, že nás bylo v Brně kolem 6000. Na vysoké škole se mi líbí čím dál více jedna věc - tudíž nutnost používat kritické myšlení a dohledávat zdroje. Je to sice otravné, ale má to svůj smysl. Mají studenti skutečně nárok (privilegium) na neomezené vzdělávání z veřejných rozpočtů zdarma? A kdo to platí? A mají do toho tito co mluvit?

Asi je to logické - když někdo ze studentů, kteří mají pravicové smyšlení (a kde jsou ty časy mladých voličů TOPky, VV, ODS), už s prosazovanou reformou vysokých škol souhlasí, asi se nebude účastnit protestů proti ní. A pak se to asi nutně stane, že právě do čela těch protestů se dostanou ti největší levicoví radikálové, budoucí odboráři, budoucí ministři financí, kteří nás budou zadlužovat v době růstu, budoucí premiéři krachujících zemí, sočuasní i budoucí anarchisté, ale taky možná úředníci zelenorudé globální vlády. (Ta si sice bude říkat svobodná a demokratická, ale všichni víme, že tou nejdemokratičtější zemí je přece KLDR).

Je trošku zvláštní, že zastánci reformy z řad studentů nezahájí protesty právě proti těmto protestům, které protestují proti reformě VŠ. Ale nenechme se mýlit. Skandovalo se "nechceme reformy" - nikoliv "nechceme reformu" - a člověk, vysokoškolák, který má nějaké kritické myšlení (a já věřím, že právě za tuto schopnost jsou s námi někteří lidé, kterým by mohl být osud VŠ jedno a platit by nám nemuseli, že právě toto očekávají, že nás vysoké školy naučí), tak by mu to mělo být minimálně podezřelé.

Hesla typu "reforma smrdí," "Dobeše do koše," a tak dále už přeci nejsou v racionální rovině. Ale vím - dav není racionální, dav nehledí na následky, dav nereflektuje, v davu se ztrácí jedinec a dav málokdy přinesl něco dobrého.

Někteří studenti si myslí, že "vzdělání není zboží," že "titul není zboží" atp. No, je to přinejmenším sporné. Je dost pravděpodobné, že mnozí studenti si nevšimli, že žijeme ve světě volného trhu a především práva na osobní vlastnictví a na následování vlastního štěstí (no dobře, to poslední mají Američané). Že jaksi tím, že mám diplom z vysoké školy, že jsem zvýhodněn na trhu práce (i když!), tak tím získávám něco, něco, co je v můj vlastní osobní prospěch. Hezké jsou fráze, že peníze nejsou všechno, ale lépe znějí od lidí, kteří je mají, než od těch, kteří je ostatním závidí, protože je někdo přesvědčil, že mají být chudí, že chudoba je správná věc.

Takže vzdělání je minimálně statek smíšený, ani čistě veřejný, ani čistě soukromý. Potřebujeme ve společnosti filozofy, potřebujeme sociální vědce, umělce atd. Jenže je třeba, aby je někdo platil. A já nemám nic proti tomu, aby je platili daňoví poplatníci, ostatně je to v jejich zájmu (ale toto je můj názor, který bych jim jako ten elitář neměl vnucovat), ale měli by k tomu dojít sami, resp. by s tím měli souhlasit, že nám chtějí to vzdělání platit - a my bychom se neměli těmto absolventům učilišť posmívat, ale měli bychom jim být vděční, vděční za to, že můžeme studovat to, na co máme talent, že nás neposlali do uranových dolů jako se to dělo předchozích generacích.

Řádně odložené školné se zvýhodněnými půjčkami a za jasných podmínek možná není úplně špatný nápad. Někteří lidé prostě nepochopí, proč je v celospolečenském zájmu, abychom tu ty filozofy, společenské vědce nebo umělce měli. Avšak kompromis pro ně by mohl být takový, že studenti, kteří na sebe vezmou ten risk - a půjdou tyto prestižní (avšak nejistě uplatnitelné obory) studovat, tak si na ně přispějí. A školné by možná opravdu mohlo být i takové, aby si na něj student mohl sám vydělat o letních prázdninách, jak říkal předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek.

Abych to shrnul. Jsem rád, že studenti vyšli do ulic. Jsem vždycky rád, protože si myslím, že občanská společnost v této zemi se musí probudit, resp. vytvářet. Jsem proti reformě VŠ tak, jak ji navrhuje tato (pro mě socialistická, v žádném případě ne pravicová) vláda. Velice nerad vidím omezování akademických svobod, ač s jejich úžasnou výhodou a důležitostí se teprve seznamuji. Ale osobní útoky, demagogické výlevy, marxistické proklamace, všechno ještě skrytě, manipulativně a promyšleně - tomu říkám NE! A jsem rád za gesto, které nyní udělal prezident, protože se asi bohužel naplňuje můj předpoklad od minulých voleb - že jsou-li mí vrstevníci  schopni nechat se nachytat na populární marketing TOP 09 nebo VV, v příštích volbách budou horlivě volit extrémisty zelené, oranžové a hlavně rudé.

A možná ještě takto - vzdělanost není zboží; vzdělání nebo diplom jím být může.

sobota 25. února 2012

Proč pořád žijeme v tomto Matrixu?

Budík, vstávání, snídaně, laciná zábava v rádiu bez možnosti si vybrat seznam písniček, cesta v zácpě nebo v davu, několik hodin v práci, jasná pravidla, minimální možnosti, chvilka na rodinu, zprávy, růžovka, na zájmy, na koníčky, na umění, na moudrost a filozofii nemáte čas. Co měsíc pár korun na živobytí. Žijete tento průměrný nalinkovaný život? Baví vás to?

Osobně tak žít nehodlám. Je mi celkem jedno, jak toho dosáhnu - jestli si to zařídím sám (třeba pasivními příjmy), nebo se společnost posune k větší vyspělosti nebo ještě nějak jinak, ale prostě promarnit život přežíváním mi přijde marné a zbytečné.

Jsem člověk, který bude velice bránit kapitalismus před horšími možnostmi. Neexistuje totiž lepší systém. Prý. Zatím. Možná. Pravděpodobně. Volný trh a svobodné podnikání, obojí podepřené vládou práva, spravedlností a svobodnou solidaritou a silnou morálkou ve společnosti, je skvělý systém, který se v mnoha zemích ukázal po staletí jako funkční. Ten tu ale nemáme. Nemáme ho dnes asi nikde. Neexistuje svobodná kapitalistická země. Máme zde socialismus pro bohaté nebo pro parazity, nadvládu korporací, bank a mafií na jedné straně, na druhé vládu lůzy, nevzdělanosti, průměrnosti, bulvárnosti a příživnictví. To není kapitalismus! A teď se nabízí otázka - bude vše docela dobře fungovat, když se ke kapitalismu, morálním hodnotám a svobodné solidaritě vrátíme, nebo dokážeme vymyslet ještě nějaký lepší systém (a tu se zase nabízejí dvě připomínky - je kapitalismus vymyšlený, nebo přirozený? A opravdu nedokážeme nic lepšího vymyslet?)...

Ono je velice pravděpodobné, že se věci změní. Tedy nejen pod tíhou globální mediální propagandy o velkých změnách v roce 2012, ale prostě se změní, protože jinak to nepůjde. Šílená nezaměstnanost v jihoevropských zemích, totální ekonomický kolaps Řecka, nehorázná zadluženost, totálně rozvrácená morálka nejen v západním světě atd. To logicky a nutně povede ke změně. A ty změny mohou být dobré, ale i špatné. Nebo něco mezi tím. Třeba to bude pokus o zavedení základního příjmu, třeba to budou násilné komunistické, socialistické, nacistické nebo jiné fašistické revoluce. Jaká je ale ta nejlepší cesta? Nechci odpovídat. Chci klást otázky a dávat podněty k zamyšlení.

Proč jezdíme na drahou, ekologicky nepřijatelnou a neudržitelnou ropu, když už dávno máme jiné zdroje energie? A mohli bychom mít ještě větší? Opravdu se necháme zatáhnout do půl století světových válek o poslední zbytky ropy? Nemyslím si to, a pokud někdo předpokládal, že si k tomu západní mládež vycvičí v agresivních počítačových hrách nebo filmech, tak se podle mě hodně spletl - jsme líní - a lenost vede mj. také ke kreativitě. Vymyslíme něco lepšího, najdeme jiné způsoby. Tedy možná - pokud to uděláme.

Proč jíme nekvalitní potraviny? Proč nemáme v každé domácnosti na světě přijatelnou životní úroveň, přestože bychom mohli mít? (Jak to zařídit je věcí druhou). Proč žijeme zavřeni v betonu a skle, když příroda je pro naši duševní pohodu evidentně lepší? A proč se vůbec tolik stresujeme? Zbytečně. Pro někoho jiného. A zase zbytečně. Proč chodíme dnes do práce spíše proto, abychom mohli mít nějaké peníze, ne proto, že by bylo potřeba tam něco skutečně dělat? Vždyť se podívejme na to, kolik existuje zbytečných povolání, která ani nikdo dělat nechce - především proto, že nemají smysl - telefonní operátoři, přímí prodejci, exekutoři, pokladní v supermarketech, dělníci, makléři atd. atd.

K čemu to je? Proč promarníme třetinu svého života spánkem, polovinu toho života vydělávaním peněz? A mnoho lidí takovým, které je nebaví, které je nudné, nemá smysl, a bylo by potřeba dělat daleko důležitější věci - filozofovat, vzdělávat se, poslouchat hudbu, trávit čas se svými blízkými, cestovat, číst si, psát, kreslit, tvořit, hrát si, objevovat planetu a poznávat vesmír, duchovně růst, žít náboženský život, věnovat se politice - veřejným a občanským záležitostem, starat se o svůj osobní rozvoj, o kvalitní životní styl - jak fyzicky, tak psychicky! Proč už jsme dávno ty zbytečné činnosti nepředali robotům? Vždyť toho jsme schopni! Opravdu jen proto, že lidská pracovní síla je levnější?

Ano, pořad Planeta Země 2012 na ČT 24 byl velice zájímavý, přínosný, měl by být častěji, a měli bychom se na děj dívat a zapojovat se do něj všichni! Stejně tak zajímavý byl čtvrteční Hyde Park s Petrem Václavkem. Ale objevujte i jiné zdroje - třeba web peoplecomm.cz.

A hlavně to chce evoluci, ne revoluci! Člověk, ten je důležitý - naším smyslem není sledovat reklamy, laciné filmy plné jedu, primitivní zprávy na Nově, promarnit život v práci, která nás nebaví, která nás nenaplňuje, která nám bere, ne dává! Nevím, jak to zařídit, ale dejme hlavy dohromady, přemýšlejme, diskutujme, vytvářejme. A když to nepochopí celé lidstvo, vždy to můžete pochopit aspoň vy sami, jako svobodní jednotlivci se schopností vlastního kritického myšlení a zařídit si svůj život podle sebe. Byť si myslím, že by nám mělo jít o víc, ale zase s vědomím citátu, který nedávno koloval na Facebooku - "všichni chtějí vaše dobro, nenechte si ho vzít."

pondělí 20. února 2012

Všichni jsme vlastně socialisti - někdo globálně, někdo činy

Asi se všichni shodneme na tom, že solidarita je lidsky správná věc. Že bychom měli v rámci možností pomáhat chudým, nemocným, méně šťastným, zkrátka těm, co si sami pomoci nemohou. Už se však neshodneme na poměru v rozměru a intenzitě té pomoci. A do toho se ještě můžeme hádat, jestli je třeba takové křesťanství více levicové nebo pravicové.

Pojem socialisti v titulku jsem použil pro zjednodušení - zkrátka myslím tím levičáky. Jak se tedy můžeme stát levičákem? Tak třeba na úrovni jednotlivých států - třeba jako je Česká republika. Jak se to bude projevovat? Budeme chtít, aby byly vysoké daně, a stát tedy zajišťoval mnoho služeb, které si sice občané jsou schopni zajistit sami, ale z nějakého důvodu se dohodli, že to budou dělat přes stát, v rámci veřejných rozpočtů (samozřejmě ti prozíravější, ne ti méně matematickými schopnostmi obdaření či bankami zlobbovaní, kteří se budou chtít zadlužit - tedy ne sebe - ale budoucí generace).

Dobrá tedy, budou chtít, aby se stát postaral. Aby se postaral nejen o bezpečnost (vnější i vnitřní), o dodržování a vymáhání zákonů, o zajištění těch nezbytných úřadů na jeho fungování, ale také aby se postaral o vzdělání, zdravotnictví, dopravní infrastrukturu, sociální systém, důchody, životní prostředí, životní styl obyvatel atd. A to vše na úrovni toho státu. Třeba tím, že se zavede (podle mě nespravedlivé) progresivní zdanění u daně z příjmů - pořádně vysoké (jen je potrestejme za jejich úspěch a snažení). Pak se vymyslí všemožné další dodatkové daně - majetkové, z převodu nemovitostí, darovací, dědické, ekologické, daň ze vzduchu, z tuku a všeho možného, co nás jen napadne.

Tak, pak ale jsou takoví, kteří si myslí, že bychom tento socialismus (nazveme-li to takhle - zřejmě politologicky nepřesně, ale pro tento článek snad dostatečně) chtěli mít v rámci třeba celé Evropské unie - tedy připlatíme si další a další úředníky, úřady a instituce, které tohle všechno za naše těžce vydělávané peníze budou zajišťovat.

Pak jsou ale i takoví, kteří by to chtěli na úrovní celého světa. A je to při nejmenším lidsky pochopitelné (dle mého zpátečnického názoru však velice neprozíravé z hlediska reality a zkušenosti) - polovina světa je hladem a my si žijeme jako prasata v žitě. Měli bychom tedy přece přerozdělit naše bohatství v rámci celého světa a nakrmit chudé a postarat se o nemocné (a při tom budeme opomíjet kecy pravičáckých konzervativců o tom, že okradením bohatých se z chudých nikdy nestanou bohatí, ale chudí budou nakonec všichni - třeba to jednou vyjde, třeba způsobíme historickou anomálii).

Dobře, teď ani nebudu domýšlet, až lidstvo narazí na údajnou vyspělejší formu života ve vesmíru - zřejmě první meziplanetární doktrínou bude také socialismus - vždyť jsou bohatší, ať sypou - a pořádně! Jde mi ale o to, že levičákem může člověk být i na úrovni třeba takového kraje. Proč bychom třeba nemohli převést zdravotní péči na regiony? No, ale můžeme jít ještě níže - co na místní úrovni, na úrovni obcí? Měla by obec pouze spravovat nezbytné úřady, případně školy? Nebo by se měla starat o silnice, kulturu, občanskou společnost, ekologické aktivity? Jak by měl starosta mluvit do toho, jakou bychom měli mít zahrádku, kdy smíme kosit nebo co všechno můžeme pálit? I tady můžeme být více vlevo nebo naopak vpravo.

Kde je však určitá míra levičáctví přijatelná i pro tvrdého pravičáka? Přece na osobní úrovni, ne? Ano, předtím tam bude třeba ještě sféra občanské společnosti, třeba i církve a především rodiny, ale ta osobní rovina, kdy část svých prostředků dávám na dobročinné aktivity, charitě, žebrákovi na ulici, nějaké nadaci zajišťující stipendia talentům nebo jen pošlu DMS na Afriku. Takovými socialisty můžeme být všichni - a k tomu přece nepotřebujeme ani posvěcení od starosty, ani povolení od rady kraje, ani souhlas parlamentu, ani směrnici evropské komise, ani dohodu globální vlády a už vůbec ne příkaz případné meziplanetární vlády!

A myslím si, že taková solidarita - nenucená, dobrovolná, právě taková má podle mě největší smysl a je nejvíce morálně správná. A přihlédneme-li ke křesťanským idejím - vždyť přece Bůh nám dal svobodu. Činit dobro i zlo - našimi vlastními rozhodnutími - ne alibistickým hozením všech nepříjemných starostí na stát - který většinou spíše nadělá ještě víc škody než očekávaného či nárokovaného užitku.

středa 15. února 2012

Opravdu globální totalita vyřeší všechny problémy lidstva?

Lidé jsou špatní! Současný systém je neudržitelný! Současná podoba kapitalismu nemůže nadále fungovat! Potřebujeme novou, chytřejší, stabilnější planetu! Chytřejší vládnutí. Parlamentarismus je zastaralý, zkostnatělý a nevyhovující! Svět se mění! V roce 2012 se stane něco velkého! Musíme se připravit! Čemu z toho věříte a co skutečně musíme?

Takže, nežijeme zdravě ani udržitelně. Jíme nezdravá nebo nekvalitní jídla. Většina světa žije v chudobě a je hladová. My si mezitím žijeme v luxusu, konzumu a nevděčnosti. Někdo by s tím měl něco udělat, ne? Co dál? Ničíme životní prostředí a podle nějakých vědců tím způsobujeme globální oteplování. A je nutné zakročit rychle, účinně a globálně! Nesmíme být egoisti a myslet jen na naši osobní svobodu nebo zpátečnické osobní vlastnictví, přece. Většina lidí jsou hlupáci. Chtělo by to vládu odborníků, elit, nadprůměrně inteligentních a vzdělaných lidí, kteří vědí lépe - než tito hlupáci - co je pro tyto hlupáky dobré. 

Něco tak zpátečnického, zaostalého a neefektivního (když přidáme špetku demagogie a neznalosti - i xenofobního a rasistického) jako je národ, je třeba nahradit něčím jiným - interaktivnějším. Něčím, co lépe zajistí prosazování předem vytyčených globálních cílů. Ano, globální vláda by to vyřešila. My, tady na západě jsme tak bohatí, zbytečně bohatí (a ani si to nezasloužíme, protože přece my - lidé - patříme přírodě, ne ona nám), takže komu by mohlo vadit, že vytvoříme spravedlivější společnost? Vyřeší se tím chudoba, sociální spravedlnost a nerovnost mezi lidmi.

Takže jak to provést? Několik let musíme do mládeže hustit v učebnicích, médiích, seriálech, filmech, počítačových hrách a reklamách, že už to vlastně všechno je. Proč by pak někdo protestoval proti zavádění něčeho, co již vlastně existuje? Jenže, jak to podat, aby to bylo velkolepé? No jo, čísla umí být mocná. Co třeba vymyslet příběhy o konci světa v roce 2012? Dokonalé. Sice nenastane konec světa, ale konec světa takového, jaký jej dnes známe. Konec světa zlého - zpátečnického, kapitalistického, egoistického. Světa chudoby, nemoci a zneužívání přírody. A nastane ráj. Zelenorudý ráj. Ráj, ze kterého není úniku. Není, protože každý je sledován. Máme Facebook, máme Google, máme mobily. Kdo nemá, dostane třeba čip, nebo ho taky můžeme zlikvidovat. Ostatně, kdo není na Facebooku, jako by nebyl. Je to dokonalá manipulace.

A co je na tom nejlepší? Lidé to budou chtít. A ti, kteří to budou prosazovat, budou přesvědčeni o tom, že dělají dobrou věc. Protiargumenty nebo důkazy o špatnosti toho všeho nebudou poslouchat, nebudou je chtít slyšet. Bude to nepohodlné. A o pohodlí jde především - vše musí být hladké, dokonalé, konformní.

Těšíte se? Většině lidí to asi bude jedno. Pokud budou mít chléb a hry, tak se přizpůsobí. Životní úroveň se jim sice sníží, ale na to už si zvykli při této umělé ekonomické krizi. Peníze budou dostávat pořád - efektivně, elektronicky - spravedlivě. Jen už nebudou svobodní.

A teď otázka - děje se to? Není to jen další hloupá konspirace, která postrádá jakékoliv důkazy? (Byť těch by se našlo dost, vč. svědectví, indicií a racionálních úvah). A jak se proti tomu bránit, pokud se to skutečně chystá, když ani nevíme, jestli se to skutečně děje? A není právě v tom ta dokonalost?

Oakeshott, Hayek, Burke nebo Čapek a Orwell nám možná ve svých knihách napoví...

http://www.youtube.com/watch?v=zjGdWMVvMG4&fb_source=message

pátek 10. února 2012

Marco Rubio - druhý Reagan - o velikosti a úloze Ameriky

Ve Spojených státech nyní probíhá konference CPAC 2012, na které se sejdou politici, aktivisté, politologové, komentátoři a všichni, co mají co dočinění s konzervativní politikou. Na ní probíhají projevy všech těchto lidí. Naprosto úžasný projev měl v prvním ze čtyř dnů konference mladý floridský senátor kubánského původu Marco Rubio. Přikládám také odkaz na video z jeho projevu a vybírám jeho hlavní myšlenky - dovolte mi, abych vám představil názory pravděpodobně jednou budoucího prezidenta Spojených států amerických:


"Já jsem teď člen amerického senátu (aplaus), zatím netleskejte, dovolte mi říct - je to zajímavé místo. Když jsem se tam poprvé dostal a jeden skvělý muž mi řekl - víš, nejlepší věc na tom je - můžeš tu být 30 let a pořád budeš ten nejmladší člověk (smích, potlesk) - když jsem se tam poprvé dostal, tak jsem se tak díval okolo sebe a tam bylo všude plno lidí, které jsem vídával po léta v médiích a spoustu známých lidí všude okolo mě - kteří třeba kandidovali na prezidenta nebo tak - a vy se ptáte sami sebe - jak jsem se tu dostal? No, o 16 měsíců později se podíváte kolem sebe v té samé místnosti a začnete se divit - jak se tu dostali oni?"

‎"Základní argument, který vytváří náš národ, je důvod, proč někdo z nás je na tom hůře, než býval, je, že ostatním lidem se daří příliš dobře? Že ten jediný důvod, proč je na tom kdokoliv z nás lépe, je, že někteří lidé jsou na tom hůře? A ten jediný způsob pro některé lidi, jak vyšplhat nahoru, je strhnout ostatní lidi dolů? To je ten argument, který tento prezident tak jako nikdo před ním v moderní americké politice vytváří. A on to dělá, protože to je jeho kalkul, jak vyhrát volby. To je ten problém. To, na čem záleží, především, pokud kandidujete do toho nejvyššího úřadu v zemi. A ta idea některých lidí, že na tom budou lépe, pokud ostatní na tom budou hůře - to je to, v co věří ostatní země! To je ten typ myšlenkového procesu, kvůli kterému tady lidé přicházejí odjinud!"

"Většina Američanů jsou konzervativci! Víte, někdo se mě ptal - jak to víš, že Američané jsou konzervativci? (...) O čem jsou republikánské primárky? Ony jsou obvykle o tom základním - kdo je více jako Ronald Reagan. Demokraté nikdy nesoutěžili o tom, kdo je víc jako Jimmy Carter. Takže většina Američanů jsou konzervativci. Oni obvykle věří v Ústavu. (...) Tak o čem je konzervativní hnutí? Je to přímočaré přesvědčení, že prosperita je tvořena tím, že lidé mají svobodu a příležitost naplnit své sny."

"Konzervativní hnutí je tak, jako žádné jiné, hlavně o reformě daní. O jednoduchém daňovém řádu, který mohou lidé dodržovat. (...) My rozumíme tomu, že musíme mít daně. Musíte platit za národní obranu. (...) Musíte mít regulace, ale ty regulace musejí dávat smysl! Ony nemohou existovat jenom proto, aby ospravedlnily existenci nějaké agentury. Ony vás nesmějí vytvořit neschopnými soutěžit se zbytkem světa.

" (...) vláda, která utrácí více peněz, než kolik dostává. To je neudržitelné! Lidé se toho obávají. Rozpoznávájí, že pokud s tím něco neuděláme, řítíme se ke kalamitě. Podívejte se, co se děje v Evropě. To je naše budoucnost. A my nevíme, jak blízko to je. 6 měsíců nebo 6 let, ale ono to přichází. My to víme."

"Musíte být silní ekonomicky. Musíte být silný vojensky. A je tu ještě jedna věc, kde musíte být silní. A to jsou lidé, kteří musejí být silní. To, co dělá náš národ odlišným, jsou naši lidé. Naše velikost není daná naší vládou nebo našimi zákony nebo naším prezidentem a určitě ne naším kongresem. Síla našeho národa je odvozena od našich lidí. (...) A nemůžete mít silné lidi, pokud nemají silný charakter a silné morální hodnoty. A to znamená, že ve společnosti existují kritické insituce, které pomáhají rodinám vychovávat silné lidi. Jako církve, synagogy a komunitní skupiny. Vláda by neměla těmto institucím říkat, co mají dělat, a určitě by na ně neměla působit."

"Od druhé světové války tu nebyly další světové války. Jistě, byly tu konflikty. (...) ale svět je o moc lepší od doby, než jaký byl na začátku 20. století. Protože Amerika byla nejsilnější zemí světa. Dnes miliony lidí po celém světě jsou součástí střední třídy - kvůli rozvoji demokracie a svobodnému podnikání. A to se stalo samo? Je to ten přirozený stav člověka? Historie říká, že není. Pokud budete studovat historii, od jejího začátku, zjistíte, že převážná většina lidí žila pod represivními vládami, které jim říkaly, k jakému Bohu se mají modlit, která jim říkala, kdo mají být ještě před tím, než se vůbec narodili, mnohdy taky vybíraly, koho by si měli vzít. Toto bylo pravidlem napříč historií. Takže co se změnilo? Jak to, že rodiny, které po léta žily v chudobě, se nyní objevily v tomto? Ta odpověď je - šíření, ne pouze demokracie, ale systému svobodného podnikání. A proč se to rozšířilo? Rozšířilo se to proto, že ta nejsilnější země světa věřila v tyto věci, bojovala pro tyto věci, vyslovovala se pro tyto věci - a to nejdůležitější - byla příkladem těmito věcmi!"

‎"Naše armáda je tou nejsilnější sílou v lidské historii - a čas od času jsme ji museli použít. Ale to není tím naším největším příspěvkem. Náš politický systém, tak chaotický a špinavý, jak vypadá, ochránil práva a svobody, tak jako žádný jiný systém na světě. Ale to není ta nejlepší věc na Americe. Víte, co je tou nejmocnější věcí na našem národě? Je to ten americký příklad. Fakt, že kdekoliv jdete ve světě, lidé vědí, že tam je někdo jako oni, lidé, kteří žijí tady a dělají věci, které oni nemohou. (...) A víte, proč lidé dávají oběti a zápasí o demokracii a svobodné podnikání po celém světě? Protože oni vidí, co máme tady. Vidí na americkém příkladě, co může být."

"Takže co se stane, pokud se oslabíme? Co se stane, pokud se oslabíme, protože bychom nemohli dále být tou nejlepší zemí světa? Co se stane, pokud se oslabíme, protože se naši lídři rozhodnou, že my nechceme být tou nejlepší zemí světa? Co se stane, pokud ustoupíme? To, co se stane, je, že opustíme prostor. A ten prostor bude zaplněn někým jiným. A kdo je ten někdo jiný? Jediní lidé, jediné národy, které to mohou nyní udělat, jsou národy, které nevěří ve věci, v které my věříme. Totalitní národy jako Čína a Rusko, které rozšiřují své zbraně, aby mohly vetovat ochranu Sýrie. Víte, proč jsou proti ochraně Sýrie? Protože si rezervují právo dělat to samé svým vlastním lidem, ty samé věci, pokud jejich vlády budou jednou ohroženy. A tak v tomto 21. století, kdo vyhraje? Čí ideje se budou šířit napříč planetou? Budou to naše ideje svobody, demokracie a svobodného podnikání? Nebo to budou jejich ideje státního podnikání a totalitarismu? To není pouze vojenský nebo politický konflikt. Je to příklad. Tou nejlepší věcí, kterou můžeme udělat pro svět je - být Amerikou! A to je to, co je v sázce. To je to, co si musejí Američané vybrat. To je to, o čem bude listopad. Prezident Spojených států vypadá, že je dobrý otec, že je dobrý manžel, ale on je strašný prezident! A tou základní otázkou toho všeho je, jaký národ tu necháme za sebou. A jaký svět."

"Dovolte mi skončit tím, že my Američané (...) neradi říkáme lidem, co by měli dělat. Nechceme řešit problémy někoho jiného. A upřímně někdy bychom neměli. My to nemáme rádi. My bychom preferovali pro každého, aby si prostě udělali ty samé závěry sami za sebe. A často to dělají - sledováním našeho příkladu."

"Naše velikost není dána pouze našimi lidmi nebo politickým systémem. Naše je velikost je daná také našimi požehnáními. Jsme požehnaný národ. Přemýšlejte, co nám Bůh dal. Národ bohatý na vše, co si jen umíte představit. (...) Přemýšlejte o vlastních životech. Možná jste tu přišlli odněkud jinud. Nebo vaši rodiče, nebo jejich rodiče. Ale přemýšlejte o tom, jak oni sem přišli a jak žili své životy. A jak vy žijete vaše. Já to dělám. Mí rodiče, můj otec, můj dědeček. Já si myslím, že oni byli lepšími lidmi, než jsem já. A přesto si nemohli splnit své sny. Proč? Co byl ten rozdíl mezi jimi a mnou? Tím rozdílem je to, že já jsem se narodil s tím privilegiem a poctou být občanem, toho jediného a nejlepší národa v lidské historii. Takže být Američanem je požehnání. A je to také odpovědnost. Odpovědnost nejen chránit Ameriku tady doma, ale i ujištění se, že věci, které tady děláme jsou příkladem pro zbytek světa."

"Amerika je světlem. Naším světlem. Vaším světlem. To, co děláte ve svých životech v každém jednotlivém dni. Světlem kažodenního Američana, který bez toho, aniž by mu vláda říkala, co má dělat, nečeká na vládu, aby mu říkala, co má dělat - jde a vezme si to pro sebe. Světlem každodenních lidí, kteří mají dobré nápady. A vezmou své celoživotní úspory a jdou si za tím nápadem. A ono to funguje. Světlem každodenních lidí, jejichž jména nikdy nebudete znát, jejichž příběhy nebudou nikdy řečeny, kteří nikdy nebudou mít své místo na předních stranách magazínů, ale dělají skutečný rozdíl ve skutečných životech skutečných lidí. Toto světlo. Světlo národa, který se zapojuje do světa a zapojuje se do něj vojensky - ať už s tím souhlasíte nebo ne - ne proto, že bychom chtěli jejich země. Nechceme, aby byl Afghánistán dalším státem. Chceme anektovat Irák? Ať už souhlasíte nebo ne, když Američané posílají své syny a dcery umírat do zámoří, dělají to pro svobodu ostatních lidí. A který jiný národ tohoto světa tohle kdy udělal?"


úterý 7. února 2012

Půlprocentní poslanec - změňme volební systém!

V posledních volbách do sněmovny propadlo 18,85 % hlasů. To znamená, že 985 075, tedy téměř milion odvážných občanů, kteří šli volit, nemají ve sněmovně zastoupení. Nemluvě o tom, že další 3 miliony oprávněných voličů nenašlo odvahu přijmout svoji občanskou odpovědnost a jít volit vůbec. Máme 5% hranici pro vstup do sněmovny - tzn. 10 poslanců. Ale na získání jednoho poslance, říkáme-li tomu poměrný volební systém, by mělo stačit získat pouze 0,5 % hlasů!

Jak by tedy volby dopadly, kdyby tato podmínka byla splněna? Nejlépe to asi vystihuje tato tabulka a následný graf. Mimo vládní ODS, TOP 09 a VV a opoziční ČSSD a KSČ(M) by se do sněmovny dostala také KDU-ČSL, Zemanovci, Suverenita, zelení, DSSS, piráti a Svobodní. Propadlo by pouze 1,34 % hlasů.


Jenže ono by jich ve skutečnosti propadlo ještě méně. Lidé by se nebáli volit strany, které se tam dnes kvůli diskriminační a nesmyslné 5% hranici nemohou dostat. Volili by strany, které jsou jim ideově nebo jinak nejbližší. Těžko by měly takový úspěch mafiánské strany ODS a ČSSD, které většina jejich voličů volí a) kvůli billboardu a guláše na náměstí, b) kvůli volbě menšího zla, ideové blízkosti a obavy propadnutí hlasu.

Věřím, že i ona volební účast by byla daleko vyšší. A nejen to. Lidé by se cítili skutečně zastoupeni. Měli by tam svoji stranu a své poslance, ty by si snadno kontrolovali a psali jim, co chtějí prosadit a proč. Dokonce by se nebáli ani sami kandidovat, protože by viděli, že se dá uspět a prosadit.


Námitka 1 - "Byly by slabé vlády, težce složené koalice." Skutečně? Jaká vláda (kromě velké mafiánské koalice v době opoziční smlouvy) za těch 22 let formální svobody a demokracie byla stabilní? Která se dokázala na něčem konstruktivním domluvit? Která měla důvěru - kdyby aspoň části - ale většiny společnosti? Konkrétně po roce 2010 by vznikla podobná středopravá vláda ODS, TOP 09, VV a KDU-ČSL. A troufám si tvrdit, že by byla nejen stabilnější, ale i chytřejší, rozumnější a solidárnější a měla by větší podporu, protože KDU-ČSL je serioznější koaliční partner a zodpovědnější strana než marketinový projekt akciové společnosti ABL.

Námitka 2 - "5% hranice zabraňuje úspěchu extrémistů." Skutečně? Tak si to připomeňme. Poslanci, soudruzi z - podle platného zákona - oficiální nástupkyně zločinecké a závrženíhodné organizace KSČ(M) jsou ve sněmovně celých 22 let. Jejich stabilní podpora je od 10 do 20 %. Vážení občané, my tam ty extrémisty máme! A bylo by určitě zajímavé zjistit, kolik nás tito zločinci a vrazi za celou tu dobu stáli. Nemluvě o dobře zajištěných a napapaných komunistických a estébackých důchodcích nebo normalizačních zlodějích - toho času milionářích navázaných na ODS.

Sice se mi daleko více líbí anglosasský většinový systém, kdy člověk volí osobnost, ne stranu - a ve svém volebním obvodu, ale pokud chceme mít poměrné zastoupení - a trošku si myslím, že pro Českou republiku je to lepší - tak doporučuji snížit hranici pro vstup do sněmovny z 5 na 0,5 %, aby to mělo racionální odůvodnění!

čtvrtek 2. února 2012

Bude KDU-ČSL 21. století pro-choice stranou?

Podle názorů některých občanů chce KDU-ČSL něco zakazovat. Třeba potraty nebo eutanazii. Její nový předseda Pavel Bělobrádek před pár dny v Hyde Parku na ČT24 řekl, že ani v případě, že vyhraje KDU-ČSL volby, nebude požadovat např. úplný zákaz potratů, byť je proti nim. V USA typická nálepka pro-choice politika, pro-choice strany. Jaká budou ale pro-life témata v tomto století? Náboženské svobody, genetické úpravy, svoboda sexuality, kyberorganismy, čipování lidí, lidská práva robotům? Jaký bude postoj KDU-ČSL?

Je to pochopitelné. KDU-ČSL se obává, že v české sekularizované, radikálně levicové, závistivé, vykořeněné, nevzdělané, nevychované společnosti bez morálky a svědomí, která toleruje korupci, ctí své největší zloděje, netrestá zločince a ráda vzpomíná na své otrokáře, by se měla tomuto trendu přizpůsobit a prosazovat jen taková témata, na která taková společnost uslyší a vůbec nevytahovat témata, která by takové společnosti mohla nastavovat zrcadlo, mohla jí vlepit přímo do tváře její falešnost a hloupost. Je to pochopitelné. Je to však správné? A je to postoj, který by křesťansko-konzervativní strana měla do budoucna mít?

Chápu levicově liberální (dobře, na naše poměry středové) novináře, myslitele nebo politiky a aktivisty (A. B. Bartoš by je hodil do skupinky pravdoláskaři), že chtějí, aby KDU-ČSL byla taky taková, jejich. Chápu je, protože s nimi má KDU-ČSL mnoho společného. Od boje proti korupci, hazardu, přes odklon od materialismu k vyšším duchovnějším hodnotám, kvalitu života, trvale udržitelný rozvoj, sociálně-tržní hospodářství, až po odmítání politiky jako byznys, kde sponzor platí kampaň, a pak vyhrává losovačky. Nicméně v základních ideových sporech 21. století se budeme rozcházet už jen více.

Tak si představte budoucnost, kde bude zákaz jakékoliv propagace náboženství na veřejnosti (samozřejmě to bude zcela korektní) - hlavně žádné křížky na krku! Děti se budou o všech možných sexuálních praktikách a úchylkách učit už v první třídě, v pokrokovějších oblastech (těch méně zaostalých) samozřejmě už ve školce (sexuolog Uzel nám už vysvětlí, proč to je pro jejich dobro), nebude pochyb o tom, že sexuální orientaci si mohou zvolit, jakou chtějí, a předsudky o tom, že se žena nemá chovat jako chlap, budou dávno překonané. Dokonce za nekrofilii, pedofilii, polygamii nebo incest už se dávno nebudete muset stydět. Zpátečníci dávno drží hubu.

Antikoncepce se sice prodává (pořád je to velký byznys), ale potraty jsou dostupné již12letým dívkám (jak jinak než bez vědomí rodičů nebo otce dětí - co je jim taky do toho, že), takže no stress - hlavně volnost (bez odpovědnosti), láska (byť falešná) a mír (byť s pistolí islámisty u hlavy). Už se nudíte, umírat nechcete (není třeba, jsou na to prášky), tak si sebe naklonujete. Dítě sice mít nemusíte, ale necháte si jedno vyrobit (upravíte jeho genetiku, dáte mu superschopnosti a rodit ho už dávno nemusíte). Facebook v iPhone už je nuda, dáte si ho do hlavy, sice vás tím může každý sledovat, číst vaše myšlenky a manipulovat s vámi lépe než kdy dřív (ty reklamy ve snu vám taky nevadí), ale co? Pokrok přece nejde zastavit :-).

A já se ptám - jaký bude postoj KDU-ČSL v té době? Řekne, že to je prostě společenská norma v této zemi, tak proti tomu bojovat nebude? Řekne, že to není politické téma? Že jí to sice vadí, ale dneska opačný postup neprosadí? Proč tedy bojuje proti korupci, krádežím, vraždám narozených lidí, závisti, lenosti atd.? Vždyť to je také normou české společnosti. Proč ji tedy měnit? Proč někomu chce něco zakazovat?